Den Naděje je o příležitosti dovolit si kontakt s vlastním žalem, smutkem, steskem a jejich tvořivém vyjádření jako součástí hojivého procesu. Můžete také namalovat či napsat, čeho si na příběhu svého dítěte vážíte, čeho si ceníte – právě ocenění sebe a svého příběhu je také smyslem Dne Naděje.

Neméně důležitým důvodem pořádání tohoto setkání je i zmírnění dopadu tabu – jakési hradby ze strachu mluvit či sdílet vlastní příběh o odcházení a umírání dětí. Rádi bychom touto akcí podpořili ozdravný proces přirozeného vnímání smrti jako součásti života a otevřenou komunikaci o tomto tématu. Z tohoto důvodu je setkání otevřené i pro blízké či přátele rodičů. Léčivé sdílení mezi těmi, co ztrátu miminka či dítěte zažili a jejich blízkými, může znamenat jen tiše být pospolu v přítomnosti. Vlajku, vzkaz či pozdrav pro dítě mohou samozřejmě tvořit spolu s rodiči i další blízcí.

To vše dohromady znamená Naději. Naději pro nás, naše vztahy, naše živé děti a ty, které se ještě mohou narodit……a dost možná i pro naše odcházení samotné.